Kalousek i vláda se nejspíš udrží, ale pravice zaplatí vysokou cenu

Poté, co se premiér Petr Nečas postavil za Miroslava Kalouska a do stupňování tlaku na policejního prezidenta Petra Lessyho se zapojil už i Václav Klaus, vše nasvědčuje tomu, že se vláda udrží. Zaplatí za to zřejmě ale vysokou cenu.

Ve středu se uskuteční mimořádná schůze Poslanecké sněmovny k vyslovení nedůvěry vládě. Nečasův kabinet tak bude během své dvouleté existence již počtvrté čelit hrozbě svého konce. Důvodem, který tentokrát vedl opozici k vyvolání hlasování o nedůvěře, je snaha ministra financí a prvního místopředsedy TOP 09 Miroslava Kalouska ovlivnit vyšetřování kauzy nákupu vojenských letounů CASA.

Jde o Kalouskovy telefonáty s vyšetřovatelem případu a s policejním prezidentem Petrem Lessym. Předseda nejsilnější parlamentní strany Bohuslav Sobotka tvrdí, že již neexistuje jiná možnost, jak vyvíjet tlak na to, aby byl Kalousek z vlády odvolán. Kalouskovo chování pokládají sociální demokraté za nepřijatelné.

Aby Nečasova vláda padla, musí pro nedůvěru hlasovat nejméně 101 poslanců. Opozice nicméně potřebným počtem zákonodárců nedisponuje: vládních poslanců je nyní totiž oficiálně sto. A tak přestože byla veřejnost v posledních dnech svědkem mimořádně nestandardních dějů, je pravděpodobné, že Nečasův kabinet hlasování opět přečká.

Přesto střízlivý rozbor současného vládnutí pravicové koalice vzbuzuje v pozorovateli nejednu otázku. Pomineme-li absurdnost toho, že ministr obvolává vyšetřovatele a policejního prezidenta ve věci vyšetřování kauzy jeho stranické kolegyně, což je bez ohledu na obsah hovorů nepřípustné, pozoruhodná je reakce premiéra a celková konstelace mezi jednotlivými aktéry vládní koalice.

Je totiž pravděpodobné, že v situaci, kdy by obdobně jako Kalousek jednal jakýkoli jiný ministr, byl by Nečasem ihned odvolán. Ostatně sám premiér takový postup označil za jediný správný.

Avšak jak v pondělí poznamenal politický komentátor deníku Právo Petr Uhl, vládu nevede premiér Nečas, nýbrž právě Miroslav Kalousek. Jinak řečeno, Kalouskova pozice ve vládě je silná do té míry, že by v případě jeho odvolání Nečas riskoval definitivní konec vládnutí.

„Vláda nastoupila s jistým programem, a ten nese razítko Miroslava Kalouska. On je opravdu hlava a srdce reforem. Nemohu si představit, že bychom ve vládě pokračovali bez něho,“ potvrdil pak o víkendu na ČT 24 tezi o Kalouskově nepostradatelnosti ve vládě předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg.

Podle Jana Kubiceho se přitom on jako ministr vnitra nemůže k případnému ovlivňování vyšetřování kauzy CASA vyjádřit. S policejním prezidentem Petrem Lessym dle svých slov komunikuje normálně, nicméně na otázku, zda mohou ve svých funkcích zůstat jak ministr financí, tak i policejní prezident, Kubice odpověděl, že „je to asi neslučitelné“. Z jeho slov tak plyne, že celý spor bude ukončen až poté, co svůj post opustí buď ministr financí, nebo policejní prezident.

„Kalouskovi jde o vše – o moc, o postavení, o Martina Bartáka a další kumpány, o Kalouskovy dávné kauzy z obrany. Některé nejsou promlčeny. I proto kope kolem sebe jako kůň vedený na porážku. Lessyho věc je spravedlivá,“ uvedl v pondělním komentáři pro deník Právo Petr Uhl s tím, že se Kalousek dopustil trestného jednání.

„Už jen jeho telefonování, bez ohledu na obsah, bylo zřejmě pokusem či přípravou zneužití pravomoci úřední osoby, podle okolností s trestem do tří, deseti či do dvanácti let. A přečin ,vyhrožování s cílem působit na orgán veřejné moci‘, pokud by se prokázal, je do tří let,“ napsal Uhl.

Nečas směřuje k odvolání Lessyho
Avšak Nečas – nejspíš právě s ohledem na samotnou existenci vlády – má ve sporu jasno a nejspíš není ochoten pozici Kalouska jakkoli problematizovat. V úterý dopoledne novinářům na tiskové konferenci totiž sdělil, že se Lessy musí rozhodnout, zda je policejním prezidentem nezávislého, nestranického, nepolitického sboru, či zda nakročil cestu politického aktivisty.

„Já musím říci, že postupu pana policejního prezidenta v posledních dvou týdnech příliš nerozumím, respektive bych řekl, že se obávám, že mu začínám rozumět až příliš dobře. Pan policejní prezident se musí rozhodnout, zda je policejním prezidentem nezávislého, nestranického, nepolitického sboru, nebo zda nakročil cestu politického aktivisty. Tímto směrem nakročil a pohybuje se podle mého názoru již jemně za hranou, což je s chováním policejního prezidenta neslučitelné,“ prohlásil premiér a předseda ODS.

Do stupňování tlaku na policejního Petra Lessyho se navíc krátce po premiérovi zapojil i prezident Václav Klaus. Ve středu před polednem ho přijme na Hradě. V úterý o tom veřejnost informoval jeho mluvčí Radim Ochvat. Podle informací deníku Právo přitom schůzku inicioval prezident.

Na Nečasovo prohlášení pak v zápětí reagovala opoziční ČSSD. „Po zatčení Davida Ratha byli policisté hrdinové, které vládní politici plácali po zádech. Poté, kdy policie otevřela kauzu CASA, začali politici TOP 09 a ODS hovořit o spiknutí a evidentně se nyní snaží vyměnit policejního prezidenta,“ poukázal na dvojí metr Petra Nečase Sobotka.

Dnešní výroky Petra Nečase tak podle předsedy ČSSD dokazují, že z policejní nezávislosti má ve skutečnosti ODS strach. „Byl to Petr Nečas, kdo mlčel, když plukovník Kubice v roce 2006 ovlivňoval výsledek parlamentních voleb. A byl to Nečas, kdo z něj za odměnu udělal ministra vnitra. Pravicová vláda pošlapává nezávislost policie i justice. Hlasováni o nedůvěře je proto zcela na místě,“ uvedl Sobotka.

Podle předsedy poslaneckého klubu ČSSD Jeronýma Tejce je pak zřejmé, že Nečas počínaje úterkem zahájil proces, jehož koncem má být odvolání policejního prezidenta Petra Lessyho. Podle něj je evidentní, že celé koalici se nezamlouvá, když policejní prezident a policie jako celek jsou nezávislé na politických tlacích.

„Prohlášení policejního prezidenta, který vyzval své podřízené k nezávislému vyšetřování a nepodléhání politickým tlakům, by měl každý premiér ocenit, nikoliv kritizovat. Dnešním dnem začala snaha o opětovné ovládnutí policie ODS a TOP 09 s cílem dosadit do jejího čela člověka slabého, manipulovatelného a poslušného příkazům politických elit,“ doplnil Tejc.

Pokud připustíme, že mají sociální demokraté pravdu, nelze předpokládat, že by ve středu koaliční poslanci vládu nepodrželi. Zachovat vliv na policii, vyšetřovatele a státní zástupce je zřejmě pro Kalouska i Nečase podstatnější, než připustit byť jen možnost předčasných voleb, a to navzdory tomu, že vládní pravice ztrácí poslední zbytky věrohodnosti a s tím spojené šance uspět v blížících se podzimních krajských a senátních volbách.

Přesto se lze oprávněně tázat, co kromě výše zmíněného vlivu na vyšetřování citlivých kauz drží strany vládní koalice ještě pohromadě. A to především s ohledem na jejich klesající oblibu u voličů. Půjde-li to totiž takto dále, nelze vyloučit opětovné přerýsování terénu na pravici: budou-li TOP 09 i ODS pokračovat v nastoupené cestě, jejich politika se může zdiskreditovat natolik, že se řada dosavadních pravicových voličů obrátí k subjektům stojícím nyní mimo parlament.

Podle politologa Lukáše Jelínka pak aktuální krize vládnutí ukazuje, že v TOP 09 náhrada za ODS nevyrostla. „Karel Schwarzenberg opravdu hraje jen roli maskota, navíc avizoval, že po skončení volebního období končí. STAN jsou pilní učedníci, leč na vrcholovou politiku nemají. Zbývá jen Kalousek a jeho fan-club, což je, zdá se, pouze to temnější KDU-ČSL,“ uvedl Jelínek pro Deník Referendum.

Pravice nebezpečná i sobě samé
Podle Jelínka je tudíž zjevné, že místo na pravici zůstává vedle tradiční ODS neobsazeno. Přitom by se dle jeho slov v daném prostoru vzhledem k technokratičnosti občanských demokratů konzervativní subjekt vešel a dokonce i hodil. „Stále méně si ale myslím, že by to mohla být TOP 09,“ podotýká Jelínek.

Podle Jelínkova kolegy Milana Znoje je existence druhé pravicové strany vedle ODS vždy nestabilní. „Bývá sice miláčkem pravicových médií a těší se přízni frustrovaných pravicových intelektuálů, ale chybí ji členství a místní organizace. Je to strana hodnostářů odkázaná na mediální podporu,“ vysvětlil Znoj.

A TOP 09 se nyní podle něj dostala do fáze existenčního ohrožení. „Chování ministra Kalouska evidentně odporuje demokratickým mravům. Takový člověk nemůže být členem vlády, které alespoň trochu záleží na vlastní věrohodnosti u občanů, notabene vlády, která boj proti korupci dala na prvé místo svého programu, pokud to ovšem nemyslela ironicky,“ uvedl Znoj.

Podle Jelínka nese svůj díl odpovědnosti za současnou konstelaci na pravici i ODS a především její slabý premiér. „ODS působí rozpačitě.
S Nečasem a s jeho uhýbáním před konfliktem s Kalouskem je sice nespokojena, avšak adekvátní náhradu za něj nemá. Není se potom co divit, když česká pravice působí bezprogramově, chaoticky a hlavně zděšeně z emancipace policistů a justice,“ podotýká Jelínek.

ODS i TOP 09 podle Jelínka se svým jednáním staví mimo hlavní proud evropské pravice. „Co je to za pravici, když nehájí právní stát a sama ovlivňuje justici či na ni a na policii přímo útočí? Na tom lze popsat rozdíl mezi demokratickou pravicí západoevropského střihu a českou lacinou napodobeninou,“ uvedl Jelínek.

Právě proto, že se pravicové subjekty nenacházejí v příliš dobré kondici, podle politologů předčasné volby nebudou chtít dovolit. „Jenom dehonestace TOP 09 nebo mocenské boje uvnitř ODS mohou přivodit její pád. Nic z toho není nemožné, naopak vidíme zárodky těchto dějů, ale zatím nic víc než zárodky,“ uvedl Znoj s tím, že těžká zkouška přijde na podzim po volbách do krajů a do Senátu.

Znoj podotýká, že jsme svědky už třetího pokusu o vládu české pravice, která vždy slibuje konečně zavést údajně nutné reformy, ale končí v troskách, všeobecným rozčarováním a korupčními víry. TOP 09 současné Kalouskovy přemety přežije jen stěží.

A Lukáš Jelínek se domnívá, že poslancům vládní koalice jde již jen o jejich osobní existence. Po volbách jich výrazně ubude, a to nechtějí urychlit. Opozicí vyvolané středeční hlasování o nedůvěře tedy Nečasův kabinet podle Jelínka opět ještě přestojí.

Otázkou nicméně zůstává, jak dlouho půjde udržovat vládu, jejímž faktickým lídrem je Miroslav Kalousek, člověk, který se svým jednáním posledních dnů ocitl mimo normy evropské demokratické politiky i mimo meze základních pravidel mezilidského jednání. A který by se podle některých názorů měl sám ze svého počínání před soudem zodpovídat.

(Psáno pro Deník Referendum; publikováno 17.7.2012, viz tady.)