Brněnské zastupitelsvo v úterý schválilo rozpočet na příští rok. Původní
drastické dvacetiprocentní škrty se sice nakonec nedotknou některých
divadel v původně navržené podobě, přesto většinu kulturních institucí
čekají v příštím roce krušné časy.
Brno má rozpočet na rok 2012. Po vlně protestů přineslo jeho schválení
dobrou zprávu pro některá divadla. Přesto se ale škrty v příštím roce
dotknou nejvíce příspěvkových organizací města, mezi něž vedle divadel
patří přes deset domovů pro seniory, centrum sociálních služeb, mateřské
školy, sdružení zdravotnických zařízení či muzeum a galerie.
Právě
tento fakt se přitom nelíbí opozici i angažované veřejnosti. „Brno
navenek vystupuje jako město vědy a kultury. Přitom snižuje příspěvky
organizacím, které právě vědu a kulturu podporují. Naopak více peněz
dává na opravy komunikací. Tam vidíme možnost úspory,“ uvedl pro
Brněnský deník Martin Ander z opozičních zelených.
A podle Ireny
Matonohové z taktéž opoziční Top 09 budou nejvíce trpět ty organizace,
které si nevymohly na magistrátu výjimku. „Národní divadlo má největší
rozpočet a nakonec kvůli protestům přijde jen o pět procent dotací a
není tak vážněji ohrožené. Naopak knihovna Jiřího Mahena bude muset
kvůli dvacetiprocentnímu výpadku v dotacích razantně omezovat svůj
provoz,” uvedla Matonohová.
Onderkovo vedení města totiž nakonec
vyšlo vstříc protestům divadelníků. Národnímu divadlu Brno, Městskému
divadlu Brno a Centru experimentálního divadla nakonec zastupitelé
snížili příspěvky jen o pět procent, avšak na dobu osmi let.
Filharmonie
Brno pak bude hospodařit s rozpočtem nižším o necelých deset procent, a
to po dobu následujících čtyř roků. Všechny ostatní příspěkové
organizace včetně Divadla Radost ale nakonec přijdou v příštích dvou
letech o původně navrženou pětinu rozpočtu.
„Výjimky jsme
udělali v případech, kdy hrozilo masové propouštění nebo jiné narušení
chodu organizací,“ vysvětlil selektivní přístup vedení města k
příspěvkovým organizacím brněnský primátor Roman Onderka.
Prakticky
to bude znamenat, že například Národní divadlo Brno musí v příštích
osmi letech každoročně ušetřit deset milionů korun. „I tak je to pro nás
ovšem velká částka. O tom, jak ji ušetříme, zatím přesně nevíme. Nelze
vyloučit ani to, že zdražíme některé vstupenky,“ uvedl ředitel Národního
divadla Brno Daniel Dvořák.
Taktéž na provozu Divadla Husa na
provázku se pětiprocentní škrty projeví, avšak podle jejího uměleckého
šéfa Vladimíra Morávka jsou s výslednou podobou rozpočtu v podstatě
spokojení. „Ten pětinový škrt by ublížil Provázku víc, než by se mohlo
zdát. Druhá věc je, že i tak nás čekají těžké časy. Budeme muset mnohé
si odepřít, naplnění slibů odsunout, tu a tam na něco rezignovat. Blbé
to bude, ale doufejme ne tragické,“ uvedl Morávek pro Deník Referendum.
Naopak
ředitelka knihovny Jiřího Mahena Libuše Nivnická uvažuje o uzavření
některých poboček. „O práci také přijde asi třicet lidí. Navíc nemůžeme
dostatečně obnovovat knižní fond,” uvedla pro Brněnský deník Nivnická s
tím, že po obnovení příspěvku v plné výši se knihovna pokusí provoz v
pobočkách opět obnovit.
Vedení města čelí i nadále kritice
Navzdory
částečné spokojenosti některých divadelníků je tak Onderkovo vedení
města nadále kritizováno angažovanou veřejností, a to za nekoncepčnost a
nehospodárnost v nakládání s veřejnými prostředky v oblasti kultury a
umění.
Mezi nejviditelnější kritiky patří nově vzniklá
iniciativa Brno kulturní, která po vedení města požaduje systémové změny
v podpoře a rozvoji kultury a umění v Brně. Podle mluvčího iniciativy
Martina Bernátka je totiž krácení rozpočtů příspěvkovým organizacím
důsledkem dlouhodobě špatného, nehospodárného a nekoncepčního nakládání s
veřejnými prostředky.
„Úspory byly sice významně diferencovány,
ale nikoli z rozmyslem a na základě řádného zdůvodnění," uvedl Bernátek
pro Deník Referendum. Podle něj se totiž škrty prakticky nedotýkají
odborů magistrátu a městských obchodních organizací.
„Největší
zátěž nesou právě příspěvkovky. Není jasné, proč kulturní příspěvkové
organizace s menším podílem z celku příspěvků mají mít příspěvek snížen o
celou pětinu a organizace s vysokou soběstačností jako Městské divadlo
Brno bez mrknutí oka a sebemenčích protestů má jen pětiprocentní snížení
příspěvku," vysvětlil Bernátek.
Poprask kolem rozpočtu současně
podle jeho slov nelze převést na spor o výši prostředků pro kulturu.
„Problémy jsou úplně jinde, nyní se bavíme jen o jejich efektech a
důsledcích. Nenechme si odvést pozornost. Nejde o to, kolik se škrtá,
nýbrž kde a na jakém základě se tyto škrty dějí a jak je město
zdůvodňuje," řekl Bernátek v rozhovoru pro Deník Referendum.
Rozhodnutí
připravit se na snížení provozních příspěvků navíc podle Bernátka
přišlo v době, kdy byl již připraven umělecký program divadel. „Město na
jednu stranu plýtvá - viz. například výdaje na festival Divadelní svět
Brno - a zároveň svévolně škrtá," dodal mluvčí iniciativy Brno kulturní.
Podle něj zkrátka brněnský magistrát nemá jasno, proč právě
tolik a ne jinak. „Hlas odborníků není respektován a poradní orgány
rovnou rušeny. Pokud v Brně nebude dobrá koncepce kultury a především
politická vůle ji respektovat, nikdo nezaručí, že podobná náhlá a
likvidační škrtová rozhodnutí se nebudou opakovat. Uvědomit si to musí
především umělci, měli by prosazovat systemovou změnu, ne se spokojit s
jednorázovými protesty,“ uzavřel Bernátek.
Iniciativa přitom vítá
vznikající Program rozvoje kultury města Brna a jeho evaluace, který
jako veřejnou zakázku pro město zpracovává společnost DHV ČR, avšak
současně po magistrátu požaduje otevřenou diskuzi a připomínkování
dokumentu s tím, že by jeho výsledná podoba měla vzít v potaz stanoviska
expertů a kulturních pracovníků.
Vyvolaný zájem médií o divadla
navíc podle Bernátka do značné míry odvedl pozornost od nesystémových
škrtů v sociální oblasti a dalších kulturních organizacích. Zatímco v
divadlech zavládlo částečné uspokojení, ostatní příspěvkové organizace
čekají krušné časy. Namísto toho, aby Onderka vzal sociální, vzdělávací
či kulturním organizace v ochranu, rozhodl se totiž naopak sociálně
slabé a zákonem málo chráněné vrstvy společnosti omezit.
Přitom
je to nepochybně právě levicová ČSSD, která by se měla vytrvale pokoušet
oponovat čistě ekonomizující, v podstatě obchodní argumentaci pravice,
jejíž ambicí je zpoplatnit a zprivatizovat oblasti, jejichž opodstatnění
a existence není z povahy věci závislá na profitu vyvolených, nýbrž na
kvalitě života všech.
Právě v tomto momentu tkví obhajoba
veřejného zájmu v opozici vůči vždy partikulárním zájmům soukromým.
Navzdory ústupkům některým divadlům si to ale podle všeho Onderkovo
brněnské vedení sociálních demokratů neuvědomuje.
Je tudíž
otázkou, zda Onderkovo vedení města výzvě k dialogu nad budoucností
financování kultury v Brně vyjde vstříc. Nyní nezbývá než věřit, že na
podzim artikulovaná nespokojenost proti škrtům v rozpočtech
příspěvkových organizací bude dovedena do důsledků s tím, že magistrát
přistoupí na požadavky angažované veřejnosti a schválení Programu
rozvoje kultury města Brna bude předcházet dialog všech
zainteresovaných.
Jedině to je předpokladem naděje, že dojde k zavedení systémových změn v podpoře a rozvoji kultury a umění v Brně.
(Psáno pro Deník Referendum; publikováno 7.12.2011, viz tady.)
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat